Přeskočit navigaci.
Domů

sobota 19.5.2007 LOVEC versus REJSEK

V rámci návštěvy mého otce v Mostě jsme s holkama zajeli do zahradní osady na chatu. Což zní dost normálně, že? Slunečné odpoledne probíhalo standartním způsobem - tedy čivaví pranice, honění se s dětmi (neteř 2,5roku a synovec 5,5roku) a soutěžení se sousedovic yorkshirkou (8měsíců) o nějvětší rámus ve štěkání v této zahradní osadě. Kolem 17h si náhle všimnu dost prudkých pohybů a hlavně loveckých pudů naší SÁRY. Lítala tam sem a tam jak splašená.
Honila myšku asi rejska. Hrála si s ním a výskala radostí. Pohyblivá hračka je vždycky príma.
Mohu potvrdit, že máme u otce papouška a když čivavy přijedou na návštěvu, tak se jako první řítí za papouškem do pokoje. Běží hlava nehlava. Nadšeně štěkají a vrtí ocasama. Ještě že je v kleci.
Rejska jsme z její spárů vyprostili živého. Pouze pochroumaná nožička byla známkou toho, že se mu něco přihodilo. SÁRA si přeci jen "hrála". Přenesli jsme rejska na klidné místo ven ze zahrady a dopřáli mu odpočinek. Ale do hodiny byl rejsek mrtvý, protože ze samého hraní nejsíš dostal mrtvici. Chudák myška. Holt v čivavě jsou skryté lovecké pudy a tak málokdy my páníčkové tomu dokážeme zabránit.